Oslava svátku sv. Mikuláše v Mikulově

V sobotu 7. prosince 2019 jsme v 10 hodin v mikulovském pravoslavném chrámu svatého Mikuláše oslavili nejen svátek tohoto všeobecně známého světce, ale též 22. výročí vysvěcení tohoto chrámu. Biskup, jemuž je chrám zasvěcen, je patronem námořníků, rybářů a dětí. K oslavě tohoto významného svátku přijel Jeho Přeosvícenost ThDr. vladyka Izaiáš, biskup šumperský; připojili se i otcové prot. Mgr. Ing. Cristian Popescu z Brna, prot. Mgr. Svatopluk Konstantin Ryška z Dolních Kounic, prot. Mgr. Alexej Kukhta z Olomouce a jer. Mgr. Ing. Matúš Vavro z Hodonína, a také mnoho věřících – jak místních tak z okolí. Ačkoli počasí bylo chladné, zahřáli jsme se modlitbou, společným zpěvem, a po bohoslužbě i teplým svařeným vínem a čajem. Nezapomnělo se ani na děti, které byly obdarovány sladkým perníkem. Nakonec jsme se z chrámu přesunuli ke společnému obědu do restaurace, kde jsme naši oslavu v dobré společnosti ukončili. Letošní oslava svátku sv. Mikuláše byla velmi příjemná a doufáme, že se společně při této příležitosti setkáme i příští rok. Děkujeme všem zúčastněným a přejeme vladykovi, sloužícím otcům, hostům i místním věřícím mnohá léta a Boží požehnaní ať ke provází.

 

Šumperk

Přeosvícený vladyka Izaiáš sloužil v neděli 8. prosince svatou liturgii v chrámu Svatého Ducha v Šumperku. Spolu s ním sloužili prot. Mgr. Alexej Kukhta a duchovní správce chrámu jer. Rafael Moravský. Liturgie probíhala ve velice příjemné atmosféře. Doprovázel ji zpěv šumperského sboru.

Na závěr bohoslužby pochválil vladyka Izaiáš otce Rafaela za péči o chrám a za krásný průběh liturgie. Otec Rafael vyslovil díky vladykovi Izaiášovi za návštěvu a vyjádřil mu za sebe i za celou církevní obec podporu.

 

Zasedání eparchiální rady v Olomouci

Ve čtvrtek 5. prosince zasedala eparchiální rada, aby řešila otázky života naší eparchie. Členové shrnuli průběh končícího roku a v diskusi hledali nejlepší cesty do budoucnosti. Jeden z bývalých členů, prot. Josef Fejsák, doručil svou písemnou rezignaci na další členství v radě a uvedl osobní a zdravotní důvody. Na uprázdněné místo nastoupil náhradník.

 

Svátek sv. Mikuláše ve Vilémově

Aktualizováno

Ve vilémovském monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice se 6. prosince oslavovala památka svatého divotvorce Mikuláše, biskupa Myr Lycejských, jemuž je zasvěcena zimní monastýrská kaplička. Na archijerejskou liturgii, kterou sloužili oba biskupové naší eparchie, vladyka Simeon a vladyka Izaiáš s duchovními  okolních církevních obcí, se shromáždilo asi dvacet příznivců monastýru.

Ve čtvrtek, v předvečer svátku, sloužil otec Petr Novák. V pátek pak sloužili vladykové s několika kněžími.

Kázal vladyka Simeon. Zavzpomínal při tom na své dětství, kdy ho navštěvoval svatý Mikuláš s anděly. Až jednoho dne mu jeho tatínek prozradil, že to není pravý svatý Mikuláš a že to nejsou praví andělé, ale lidé za ně převlečení. Vladyka se přiznal, že se tehdy svého tatínka za jeho slova hodně zlobil. Dále připomněl, že podobně jako všichni svatí, i svatý Mikuláš nám pomáhá. V tradičním popisu jeho života čteme, jak svými nezištnými dary zachránil tři dívky před otroctvím, když jejich tatínek neměl již peníze na jejich obživu. Noční dary od svatého biskupa tehdy umožnily, aby se dívky provdaly. Jindy pak zachránil námořníky před utonutím (viz přiložená ikona výše). A také svou odvahou spasil nevinně odsouzené vězně od popravy. Dokonce sám zadržel katovu ruku, což bylo tehdy velmi nebezpečné, neboť za to mohl být i nad ním vynesen rozsudek smrti.

V obou promluvách zaznělo i to, že svatý Mikuláš byl jednak nesmírně laskavý, milosrdný a pomáhal lidem, ale byl i přísný, když šlo o obhájení vyznávání pravé víry. V této souvislosti si připomínáme jeho horlivost, s níž na zasedání 1. všeobecného sněmu (r. 325 v Nikáji) uštědřil políček heretiku Áriovi, který hlásal, že Ježíš Kristus nebyl Bůh. Právě proti této herezi nás svatí otcové na tomto sněmu naučili říkat o Kristu, Synu Božím, že je „jednobytný s Otcem“, jak to dodnes vyznáváme při každé liturgii, když recitujeme Vyznání víry: Věřím v jednoho Boha, Otce vševládce…

 

2. fotogalérie

Vyšla knížka „Tajemství pravoslaví“

Knížka Tajemství pravoslaví přináší pohled do světa pravoslavné zbožnosti, která v sobě skrývá hodnoty, jež jinde nenajdeme. Ukazuje jedinečnou cenu pravoslaví jako náboženství pravdy a lásky založené na věrnosti Kristu. Autorka (Jana Baudišová) klade důraz na skutečnost, že Bůh nenechal člověka na světě osamělého, vydaného napospas zlu a hříchu. Posílá na svět svého Syna, aby člověka zachránil svou obětí na kříži. Kristus Bůh z lásky k člověku přišel na svět, aby mu svým utrpením a vzkříšením doslova prorazil cestu do Božího Království. Bůh překračuje hranice lidské moudrosti a uskutečňuje nepochopitelné tajemství záchrany člověka. Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal bohem (svatý Athanasios Alexandrijský).

Pravoslavná církev je v knížce představena jako místo duchovního uzdravování a záchrany člověka už v tomto pozemském životě, ale především pro věčný život ve společenství s Bohem. Křesťanský život dává duši člověka nepomíjející spojení s pravým světlem, Bohem.

Bránou cesty k záchraně pro věčný život je křest. Křtem se člověk znovu rodí v Kristu, odkládá starého člověka a obléká Krista (citace Písma v obřadu svatého křtu). Takto znovuzrozený člověk, kterému byly křtem odpuštěny všechny předchozí hříchy, získává oděv neporušenosti a nyní je jeho úkolem zachovat tuto duchovní řízu čistou do chvíle, kdy předstoupí před Spasitele v okamžiku osobního a poté posledního soudu. Zachovává ji především svou věrností Kristu a životem v církvi – dodržováním Božích přikázání, zápasem se svými vášněmi a účastí na bohoslužebném životě, přijímáním svatých Tajin. Každý člověk však, i přes všechnu svou snahu, ve svém životě hřeší. Není člověka, jenž by žil a nehřešil… (jak se praví v modlitbách zádušních bohoslužeb). V církvi nás Pán Ježíš Kristus uzdravuje od hříchu. Církev je proto místem duchovní léčby, terapie, kam přicházejí ti, co si přejí být uzdravováni. Nutná je však spolupráce člověka s Bohem, kterou je zápas s hříchem prostřednictvím milosrdenství, zdrženlivosti a pokání. Tím se člověk připravuje na přijímání svatých Tajin, kterými Bůh v církvi člověka léčí. Do očištěného srdce člověka vstupuje Bůh a koná tam své dílo.

Autorka se dále zabývá také rozborem některých východních náboženství z hlediska pravoslaví. Následuje kapitola o církvi a její katolicitě.

Knížku uzavírá úvaha nad významem křesťanství pro život současníků. Pravoslavné křesťanství svědčí o nenahraditelnosti Kristovy lásky k lidem a naléhavosti Jeho výzvy k duchovnímu a mravnímu zápasu. Je v něm skryto řešení základních problémů lidského života, nabízí i dnešnímu člověku odpověď na hledání smyslu života a na palčivé otázky jeho duchovního směřování.

Knihu Tajemství pravoslaví napsala Jana Baudišová.
Vyšlo v Olomouci 2019

Publikaci lze objednat na úřadu Eparchiální rady olomoucko-brněnské eparchie:

Úřad eparchiální rady – e-mail: ob-eparchie-urad@seznam.cz
tel.: +420 585 224 883

 

Vyšla kniha arcibiskupa Simeona „Adam pláče“

V těchto dnech vyšla velmi pěkná knížka, kterou napsal náš vladyka Simeon. Vypráví v ní starozákonní příběhy knihy Stvoření. Začíná tedy životem prvního člověka Adama v ráji i následným Adamovým selháním, kvůli němuž musel opustit svět ráje, ve kterém vládlo jen dobro, a poznal také zlo. Knížka pokračuje příběhem o Adamových dětech Kainu a Ábelovi, o praotci Noemovi, Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi, Josefovi a Mojžíšovi.

Ve všech příbězích autor velmi přístupnou a čtivou formou vypráví barvité příběhy, v nichž líčí osudy hlavních starozákonních praotcovských postav. Nejde přitom o pouhé převyprávění událostí, ale především o vhled do duší lidí, kteří se museli utkat se zlem v sobě i ve svém okolí, překonávat obtíže a útrapy, aby nalezli svou cestu k Bohu a zakusili opět radost z Boží přítomnosti, ochrany a požehnání. Po Bohu všichni tito praotcové toužili a neváhali se různými způsoby o Boží zalíbení přičiňovat.

Knížka je inspirativní pro duchovní život nejen dospělých, ale je vhodná i pro děti. Všem ukazuje, co je v životě nejdůležitější – nedávat přednost dočasnému, světskému prospěchu před pravdou a ctí sloužit jedinému Stvořiteli. Mohou nás při tom potkat různé zkoušky i nezdary, můžeme občas pochybovat o tom, zda naše cesta je skutečně ta pravá, ale Bůh odměňuje upřímná srdce a vkládá do nich svou útěchu. A když se po letech ohlédneme za svým životem, shledáme, že nebyl marným blouděním, a že nemusíme již plakat nad svou samotou a opuštěností, ale Bůh nám tyto slzy stírá s tváře a my jsme naplněni radostí, že jsme nalezli to jediné, čeho je člověku skutečně zapotřebí. 

Knihu Adam pláče napsal arcibiskup Simeon, vyšla v r. 2019

Publikaci lze objednat na úřadu Eparchiální rady olomoucko-brněnské eparchie:

Úřad eparchiální rady – e-mail: ob-eparchie-urad@seznam.cz
tel.: +420 585 224 883

Archijerejská liturgie v Přerově

V neděli 24. listopadu navštívil vladyka Izaiáš pravoslavnou obec v Přerově. Nejprve spolu s přerovským duchovním správcem otcem Raclavským a pomocným duchovním v Olomouci otcem Cebanem sloužil svatou liturgii, poté si vladyka na chrámové galerii prohlédl stálou expozici k událostem heydrichiády, která v tomto roce prošla kompletní proměnou. Nakonec společně s duchovními a věřícími usedl ke společnému jídlu, které připravili přerovští věřící.

 

Listopad v Jeseníkách

Pro naši církevní obec byl týden od 11. do 16. listopadu ve znamení dvou událostí. Nejprve jsme si v Horní Lipové v pondělí 11. listopadu tradičně (již po jedenácté) připomněli Den válečných veteránů. Panychidu sloužil otec Rafael z blízkého Šumperku. Tohoto odpoledne se zde shromáždilo asi 40 účastníků. Poté se četlo z válečné memoárové literatury, zazněla čestná salva za oběti válek a také státní hymna.

V druhé podvečerní části jsme se na svatomartinském pohoštění přenesli z historie do tradic gastronomie. Mnozí z přítomných (spolu s panem starostou a místostarostou obce) přinesli své rodinné kulinářské klenoty. Dvouhodinové společné setkání tak potěšilo každého návštěvníka.

V tomto roce naše církevní obec objednala v řecké Soluni 28 nových ikon pro chrám v Jeseníku. Jednalo se o 12 ikon apoštolů, 14 ikon proroků a důležitých starozákonních postav a konečně o 2 ikony Narození a Vzkříšení Páně. V sobotu 16. listopadu byly po svaté liturgii ikony posvěceny a stanou se tak ozdobou našeho malého chrámu a pomocníky v našem duchovním úsilí.

Za Pravoslavnou církevní obec v Jeseníku
Prot.  Josef Libor Kratochvíla

Fotografie z pietního aktu

 

Svěcení nových ikon

 

Svěcení ikon v Šumperku

V sobotu 13. října a v neděli 14. října jsme na naší šumperské farnosti měli mnoho důvodů k radostem.

V sobotu po velké večerní jsme posvětili dvě nové svátkové ikony Křtu Páně a Seslání Svatého Ducha na apoštoly.

V neděli po svaté liturgii jsme posvětili nové ikony, na které byla vyhlášena farní sbírka a díky veliké štědrosti dárců, včetně našeho vladyky šumperského biskupa Izaiáše, jsme mohli pořídit celkem 13 velkých ikon, které krášlí náš ikonostas a sloupy.

Zvláště velikou radost máme z ikony sv. vmč. Teodora Tyrona – patrona města Šumperk.

Ještě jednou velice děkujeme všem dárcům a vyprošujeme Boží požehnání na přímluvy všech svatých, kteří jsou skrze jejich ikony duchovně přítomni v našem chrámu.

Pohled na ikonostas v řeckém stylu:

 

Svěcení nových ikon – další výzdoba chrámu:

 

Fotografie nových ikon:

 

Z faceobookového profilu šumperské obce

Návštěva vladyky Izaiáše ve Svitavách

V neděli 3. listopadu 2019 navštívil vladyka Izaiáš, biskup šumperský a vikář olomoucko-brněnské eparchie, naši svitavskou církevní obec, abychom společně oslavili svátek přenesení ostatků sv. velikomučedníka Jiří, jemuž je náš chrám zasvěcen. Také jsme toho dne uzavřeli období modliteb za naše zesnulé.

Při této slavnostní události vladyka posvětil nový evangeliář, lampády a koberce, které věnovali dárci z řad našich věřících ke zvelebení chrámu.

Vladyka ve svém kázání na evangelní čtení O vzkříšení dcery Jairovy připomněl, jak důležitá jsou v církvi období  modliteb za naše zesnulé a jak prospěšné je pro člověka nezapomínat na krátkost našeho pozemského života.  Naše jednání má být motivováno snahou stát se hodnými vstoupit do Božího království, kde není bolestí, nemocí a stesku, ale život věčný.

V závěru archijerejské liturgie, kterou doprovázel zpěvem chrámový sbor, jsme všem přítomným zapěli Mnoholetí.

Jak je již u nás tradicí, usedli jsme po bohoslužbě ke společnému stolu, abychom v přátelském rozhovoru ochutnali tradiční jídla, jaká se připravují v zemích, odkud pocházejí naši věřící.

Od vysvěcení chrámu již uplynuly dva roky a my se snažíme podle svých možností postupně vybavovat kapli i společenské prostory ve věži tak, aby působily důstojně a abychom se v nich cítili dobře.

Chtěli bychom poděkovat vladykovi za jeho návštěvu a dárcům za jejich štědrost.

Kéž vám Bůh odplatí nebeským za pozemské!

Za Pravoslavnou církevní obec ve Svitavách
prot. Jiří Kolář

Svěcení chrámu v Ostravě – Pustkovci

V neděli 10. listopadu 2019 navštívil přeosvícený vladyka Izaiáš církevní obec v Ostravě-Pustkovci nejen, aby spolu s místními věřícími oslavil chrámový svátek, nýbrž také, aby posvětil zdejší chrám zasvěcený andělům strážným.

Pravoslavní věřící se zde scházejí k pravidelným bohoslužbám již od roku 2003, ale teprve v roce 2016 mohli zdejší pravoslavní odkoupit chrám od římskokatolické církev, které chrám patřil. Stalo se tak zejména díky pochopení a štědrosti eparchiální rady, která poskytla finanční prostředky potřebné k zakoupení chrámu.

V podstatě již od získání pustkovecké kaple do vlastnictví, začali místní věřící s úpravami kaple a jejím zvelebováním. Byly pořízeny nové vchodové dveře, nad vchodem byl postaven přístřešek s cibulovitou kupolkou a osmiramenným křížem, na čelní věž přístřešku byla nainstalovaná mozaika archanděla Michaela. V presbytáři byl původní obětní stůl nahrazen pravoslavným prestolem, jehož svěcení se konalo v roce 2017. Další úpravou presbytáře bylo odstranění skříňového svatostánku. V chrámové lodi nahradil vyřezávaný nábytek původní školní židličky, byla položena nová podlaha a zabudována nová okna. Na závěr byl pak prostřední lustr nahrazen pravoslavným polykandilionem (panikadilem) a na zem byl položen koberec zdobený byzantskými orly. Všechny úpravy skončily těsně před nedělním posvěcením.

Závěrem je třeba poděkovat všem, kteří se podíleli na úpravách chrámu v Ostravě-Pustkovci svou prací nebo finančními dary. Mezi nimi zvláště vynikli jako štědří dárci manželé Trjaščenkovi a prací v oblasti stavebnictví a projektové přípravy sestra Zlatica Mojžíšková. Jmenovaní byli za svou pomoc vyznamenaní přeosvíceným vladykou Izaiášem, který je v závěru slavnostní svaté liturgie dekoroval medailemi. Celé církevní obci pak vladyka věnoval ikonu svatého mučedníka Maxima Gorlického s jeho ostatky.

Dvě přednášky v třebíčském muzeu

V Třebíči se v přednáškových prostorách Muzea Vysočiny konaly dvě pravoslavné přednášky, které byly před tím předneseny v Jihlavě. Obou se zúčastnili posluchači z řad nejširší veřejnosti.

První (8. října) se zabývala teoretickou i praktickou stránkou ikonografie. Přednášela a praktické ukázky prezentovala Jana Baudišová.

Druhá (5. listopadu) rozebírala základní principy pravoslavného duchovního života. Na citacích z děl svatých Otců a výrocích našich starců dokazoval Jan Baudiš přítomným posluchačům, že základem pravoslavné duchovnosti (kromě křesťanské víry a života dle mravních zásad Desatera a evangelia) je snaha o čistý život bojem s pokušením hříšných vášní – zvláště duševních: nenávisti, závisti, hněvu, ctižádosti a pýše.

Článek s fotografiemi z přednášky „Jak vzniká ikona“ jsme už přinesli v nedávném příspěvku.

P.S
Pro zajímavost jsme doprovodili tuto zprávičku plakátky, kterými zvalo Muzeum veřejnost.

Fotogalérie z přednášky „Pravoslavná mystika“ je zde:

 

Ohlédnutí za oslavou jubilea svatořečení

K minulému příspěvku o darování prvokřesťanských mučednických ostatků doplňujeme stručnou zprávu o této události v chrámu sv. Rostislava při oslavě jeho svátku.

Mons. Jindřich Bartoš pozdravil po bohoslužbě pravoslavné křesťany a pohovořil o historii, která se ke svatým ostatkům váže. Z jeho proslovu vybíráme:

»V 18. století toužili křesťané v Znojmě po posílení spojení s prvokřesťanskou církví, která žila mj. v Římě a měla mnoho mučedníků, proto si vyžádali tři relikvie celých těl mučedníků z římských katakomb. A tak došlo k přenesení těl mučedníků  Bonifáce, Severa a Olympia. O jejich životě nemáme mnoho informací. Jedno je jisté – byli to mučedníci pro křesťanskou víru. Ve Znojmě si jich velice vážili, a tudíž když je sem přenesli, prohlásili je veřejně za patrony města. Dodnes jsou jejich těla vystavena k uctívání ve zdejších kostelech.

Na přání pravoslavné církve jsem z těchto svatých ostatků oddělil část pro tento chrám a pro potřeby vašeho biskupství. Relikvie nás spojují s nebem a s osobou mučedníka, protože věříme, že to, co zde z těla mučedníka zůstalo, bude účastno vzkříšení. Přejeme, aby se všem, kteří budou tyto mučedníky ve zdejším pravoslavném chrámu uctívat, dostalo skrze jich ostatky požehnání a pomoc.«

Vladyka Izaiáš na to vyznamenal přítomného faráře Jindřicha medailí sv. Gorazda. Poté požehnal přítomné schránkou s darovaným svatými ostatky a sbor zazpíval velebení svatým mučedníkům. Nakonec mohli všichni přítomní ostatky uctít a shlédnout a s poklonou políbit otevřenou schránku, v níž byly tyto vzácné relikvie uloženy.

P.S.

Ještě další fotogalérie ze začátku archijerejské svaté liturgie:

První zpráva o letošní oslavě svátku svatého knížete je zde.

Vladyka Izaiáš obdržel svaté ostatky

V uplynulých dnech obdržel vladyka další svaté ostatky prvokřesťanských mučedníků, přenesených do Znojma před dvěma staletími z římských katakomb. Velké části ostatků z těl mučedníků darovali vladykovi zástupci římsko katolické církve v Znojmě. Tímto jim vyjadřujeme poděkování za tak ušlechtilý dar.

Při oslavách znojemského chrámového svátku měli všichni účastníci archijerejské bohoslužby možnost svaté ostatky vidět a uctít. Kéž na přímluvy mučedníků Bonifáce, Severa a Olympia spočine Boží záštita, pomoc a požehnaní na naší eparchii a celé místní církvi.

Viz také minulý příspěvek o průběhu letošní oslavy.